Peklo / Hlavní zprávy / Kinkaid doufá, že v NHL ho čeká ještě mnoho

Kinkaid doufá, že v NHL ho čeká ještě mnoho

Když Keith Kinkaid sedl v pondělí do auta a jel z Albany do necelých 150 mil vzdáleného Newarku, aby se zapojil do přípravy Devils, netušil ještě, v jaké roli do zápasu proti Chicagu nastoupí. Že bude skutečně chytat, a dočká se tak prvního regulérního startu v NHL, se pětadvacetiletý gólman dozvěděl až v úterý ráno (dosud si Kinkaid zachytal ve třech utkáních v NHL, nicméně vždy jen jako náhradník).

„Bylo to vzrušující. Také bylo skvělé, že jsem tu měl svoji rodinu,“ říká sám Kinkaid a dodává, že na jeho zápas se přijelo podívat deset či jedenáct přátel a příbuzných včetně rodičů, kteří žijí na Long Islandu. Po více než 56 minut to dokonce vypadalo, že se podaří tento zážitek obohatit i prvním vítězstvím, jenže Blackhawks stav utkání vyrovnali, a v samostatných nájezdech pak obrat dokonali.

Brankář Devils však i přes prohru na nájezdy zanechal skvělý dojem. Proti silnému celku Chicaga předvedl celkem 37 úspěšných zákroků, což znamená úspěšnost 94,9%. Obstál i v kritické chvíli v prodloužení, kdy měli Blackhawks po Jágrově faulu příležitost dvouminutové přesilovky čtyř proti třem. V samostatných nájezdech pak ovšem nestačil na pokusy Jonathana Toewse a Patricka Kanea, a protože Devils ani jeden ze svých nájezdů neproměnili, mohli se Jestřábi radovat ze zisku dvou bodů a sedmého vítězství v řadě.

„Snažil jsem se dát týmu šanci na výhru a prokázat, že mu mohu být platný,“ říká Kinkaid. „Pochopitelně to není výsledek, jaký bych si přál, ale rozhodně myslím, že mám na čem stavět.“

Proti tomu se těžko cokoliv namítá. Kinkaid určitě ukázal, že své místo na soupisce má. Blackhawks patří mezi absolutní špičku ligy a navíc hrají momentálně v úžasné formě. Vždyť vyhráli deset z posledních jedenácti zápasů.

Díky Kinkaidovi jsme byli stále ve hře, říká Henrique

„Myslím, že byl skvělý,“ vyjádřil se na adresu svého svěřence Peter DeBoer. „Nastoupil naprosto uvolněně. Měl spoustu energie a dal nám šanci na vítězství. A to je přesně to, co potřebujete, když nastupujete do druhého zápasu během dvou dnů proti takhle silnému, a ještě odpočatému soupeři. Dnes na ledě skutečně zářil,“ chválí mladého brankáře hlavní kouč Devils.

Také útočník Adam Henrique má pro Kinkaida, jenž byl po právu vyhlášen druhou hvězdou utkání, jen slova chvály: „Byl fantastický. Podobně jako Cory (Schneider) ve včerejším zápase. Vůbec byste do něj neřekli, že nemá v NHL ještě skoro nic odchytáno. Byl klidný a díky němu jsme byli stále ve hře. Předvedl spoustu skvělých zákroků. Pro nás je sice cenný i ten bod, ale Keith by si za svůj výkon zasloužil spíše výhru.“

Sám gólman by si také přál získat oba body. O to víc, když se rozhodovalo v nájezdech, disciplíně, ve které mají Devils v posledních dvou sezonách naprosto tristní bilanci 1-17.

„Chcete pro tým urvat vítězství, takže je těžké, když se vám to pak nepodaří. Nájezdy navíc nemám rád. Můžeme ale být rádi i za ten jeden bod, který se nám podařilo urvat, a od toho se nyní odpíchnout,“ uzavírá brankář, který v tomto ročníku odchytal za Albany třináct zápasů s bilancí 7-2-3.

Z výsledku je zklamán i trenér DeBoer. Má pocit, že tým si zasloužil více: „Je to těžká prohra obzvlášť když si uvědomíte, jaké úsilí a jakou míru soutěživosti ze sebe hráči vydali, a to včetně gólmana. Za to, co do toho vložili, si zasloužili víc. Vím, že je to cenný bod proti silnému soupeři, ale hráči by zasloužili dva,“ uzavírá lodivod Ďáblů z New Jersey.

Nebylo jednoduché nemyslet na výhru

Kinkaid přiznává, že jak se za stavu 2:1 pro Devils blížil závěr utkání, nebylo jednoduché zahnat myšlenky na první výhru v NHL. Bohužel však v tu chvíli přišel vyrovnávací gól Chicaga. Marcel Hossa nejprve vypálil z levé strany, Kinkaid jeho pokus pokryl, avšak kotouč se odrazil přímo na hůl zapomenutého Duncana Keitha, který už měl snadnou práci zavěsit z druhé strany do prázdné klece.

„Snažíte se na to nemyslet, ale úplně se tomu prostě nevyhnete. Keith tam měl odkrytou bránu. Možná jsem mohl ten puk vyrazit jinam, ale nebylo to jednoduché. Ty nájezdy bych ale měl pochytat,“ nešetřil mladý gólman sebekritikou, přestože proti němu nastoupili dva z nejlepších exekutorů v NHL (Toewsova úspěšnost při samostatných nájezdech je 48,6%, Kaneova 40,7%).

Zastává se ho Martin Havlát: „Nedostal moc dobré protivníky takhle na začátek. Oba jsou skvělí, zkušení hráči s úžasnými schopnostmi. Ale Keith se rozhodně nemá za co stydět, celý zápas chytal famózně,“ uzavírá český útočník, jenž hájil barvy Chicaga do roku 2009, a více než dobře si tak uvědomuje kvality obou hvězd.

Tu příležitost jsem čekal již dříve, přiznává Kinkaid

Tři a půl roku uplynulo od doby, kdy rodák z Long Islandu opustil po druhém ročníku Union College a podepsal jako volný hráč smlouvu s Devils. Od té doby na tuto chvíli trpělivě čekal. Třikrát již sice nakoukl do NHL jakožto náhradník, kdy v průběhu zápasu vystřídal Johana Hedberga resp. Coryho Schneidera, nicméně až včera večer nastoupil k zápasu nejslavnější ligy světa již od úvodní minuty.

„Byl to sice trochu frustrující konec zápasu, ale určitě je dobrý pocit to mít za sebou. Je dobré zažít ten pocit v bráně, vidět, co dokážu, a jak se s tím tlakem vyrovnám. Doufám však, že je toho přede mnou ještě mnohem více,“ odhaluje Kinkaid svoji touhu setrvat v prvním týmu i nadále.

Kinkaid, jenž zahájil sezonu na farmě v Albany, přiznává, že příležitost chytat od začátku trochu očekával již v listopadu, když byl do prvního týmu povolán v této sezoně poprvé. Po dvou týdnech byl však poslán zpět do AHL.

„Byl jsem trochu zklamaný, protože bylo frustrující se zase vracet bez pořádné příležitosti. Ale byla to jen další výzva a nyní vím, že se to čekání vyplatilo. Je rozhodně úžasný, vzrušující pocit, když za vámi stojí hala plná skvělých fanoušků,“ vrací se ještě jednou ke své premiérové zkušenosti a dodává, co mu Cory Schneider před zápasem poradil: „Dal mi několik tipů na hráče, na které si mám dát pozor, ale hlavně mi řekl, ať si to užiji.“

Když se ho novináři zeptali, který zákrok ze svého prvního zápasu by vybral jako nejlepší, vzpomněl si na moment ze šesté minuty prostřední části. Patrick Kane v rychlosti uháněl po pravém křídle, vypálil, avšak Kinkaid jeho střelu zápěstím k radosti domácího publika famózně chytil do lapačky. Na začátku třetí třetiny za stavu 1:1 pak vychytal betonem samostatný únik Patricka Sharpa. Celá situace přitom nápadně připomínala moment z března 2013, kdy tehdy debutující Kinkaid fantasticky zakročil proti trháku Stevena Stamkose.

Jaký bude hokejový osud nadějného gólmana, budeme sledovat v následujících týdnech. Vzhledem k jeho včerejšímu výkonu se dá předpokládat, že šanci v prvním týmu opět dostane.

 

Zdroj: Fire & Ice blog (volný překlad s doplněním autora)

Foto: nhl.com (Bruce Bennett)

Čtěte také

Blake Coleman – dříč, co nevyrůstal v hokejovém prostředí

Blake Coleman je často označován jako pomalý startér. Řekl to o sobě i sám. „Obvykle mi z nějakého důvodu trvalo nějakou dobu, než jsem vystřelil první,“ řekl s bezzubým úsměvem poté, co si na konci března zapsal svůj první gól v NHL v dresu New Jersey Devils, po sedmnácti zápasech své kariéry v NHL. „Jako …

Ďáble, co na to říkáš...?