Peklo / Hráči / Legendy Devils: Robert ‘Bobby’ Holík
Odchovanec jihlavského hokeje, dříč bojovník, srdcař a také hráč, který zápas od zápasu vykonával velké množství „černé práce“, takový byl Bobby Holík.

Legendy Devils: Robert ‘Bobby’ Holík

Odchovanec jihlavského hokeje, dříč bojovník, srdcař a také hráč, který zápas od zápasu vykonával velké množství „černé práce“, takový byl Bobby Holík.

Už jako mladý teenager věděl, co chce. V Jihlavě se prosadil rychle a již v raném věku válel za A tým.

V juniorských výběrech reprezentace Československa hrával hlavně v útoku s Jágrem a Reichlem. Tato lajna byla tak skvělá, že ji s sebou trenéři vzali na MS dospělých v roce 1990 do Švýcarska. Šampionát byl specifický v tom, že zde bylo velké množství scoutů. Po revoluci pro ně nastala historická šance. Už se totiž nemuseli pokoutně skrývat a mohli si vybírat takřka podle libosti nebo sledovat ty „své“ hráče, kteří už byli draftováni.

Najednou vyšlo najevo, že Hašek, který byl draftován Chicagem, podepsal s tímto klubem smlouvu na čtyři roky za 1,2 milionu dolarů. Holík se zase upsal Hartfordu na tři roky za 630 tisíc.

„Táta mi radil, abych šel co nejdřív ven, nebo se zničím. Když vidím přístup hráčů Jihlavy k tréninku, přesvědčuju se, že má pravdu. A já chci něco dokázat!“

říkal Bobby, jehož NHL fascinovala. On perfektně věděl, jak jsou v lize kluby rozdělené do konferencí, obstojně uměl anglicky, poučoval nás. Toto uvádí ve své knize například Robert Reichel.

Holíka draftoval tedy klub Hartford Whalers v roce 1989 z celkově 10. místa.

Další sezónu už se Holík proháněl po kluzištích v NHL. Nastoupil do 78 zápasů, v nichž si připsal slušných 43 bodů (21+22) a zaznamenal 113 trestných minut.

V Hartfordu odehrál také další sezónu, načež putoval do New Jersey. Zde prožil nejlepší roky své bohaté kariéry. V letech 1995 a 2000 se borec s šestnáctkou na zádech radoval společně s dalšími hráči New Jersey ze Stanley Cupu. Možná nebyl prototypem hvězdy, která sbírá jeden bod za druhým, jeho role byla jiná. Byl to bojovník, hráč pro tým a postupem času učitel mladších.


Že byl Holík kvalitním hráčem, dokazuje také jeho účast na All-Star Game, konkrétně v sezóně 1997/98 a také o rok později.

Zlom nastává v roce 2002. Holík dostává nabídku od newyorských Rangers a nutno říci, že vskutku královskou! Rangers se totiž nijak neostýchali nabídnout Holíkovi pětiletou smlouvu v hodnotě 45 milionů dolarů.

Téměř okamžitě se našli tací, kteří tento krok velmi kritizovali. Často se rozebíralo, jak může hráč, který ve svých nejlepších letech nastřílel okolo 25 gólů a nasbíral zhruba 60 bodů dostat tak monstrózní kontrakt? Proč dávat tolik peněz hráči, který nikdy nenastupoval v první formaci?

I tato smlouva ale dokazovala, jaký si Holík dokázal za dobu svého působení v National Hockey League vydobýt respekt. Poctivý, nekompromisní a silný v osobních soubojích a hlavně týmový hráč.

S platem ale přišla i jistá očekávání, vždyť podepsáním této smlouvy se stal Bobby jedním z nejlépe placených hráčů NHL. Všichni od něj čekali velké věci.

I přestože byl Holík bezesporu kvalitním hráčem, peníze, které pobíral, jako kdyby mu svazovaly ruce. První rok na Manhattanu se spíše rozkoukával a připsal si 35 bodů v 64 zápasech. Navíc Rangers nepostoupili do Play-Off a příznivci klubu byli naštvaní.

Další sezónu už Holík odehrál o poznání lépe a blížil se ke svým klasickým číslům – vstřelil 25 branek a celkem si připsal 56 kanadských bodů. Vyřazovacích bojů se ale Jezdci ani tentokrát nezúčastnili. Vedení klubu proto došla trpělivost, a tak to odnesl právě Holík, jenž byl vyplacen ze smlouvy.

Následující ročník ochromila NHL výluka, a tak si dal Bobby od hokeje pauzu.

Po výluce působil Holík 3 sezóny v Atlantě, kde si vyzkoušel také funkci kapitána, ale jak později sám přiznal, na tuto funkci se příliš nehodil:

„Na tuhle funkci jsem byl až moc upřímný, nebyl jsem velkým diplomatem. Neumím se přetvařovat, což je v této pozici někdy potřeba.“

Po angažmá v Atlantě se vrátil tam, kde se mu nejvíce dařilo – zpět do New Jersey. Tým se sice od jeho působení značně změnil, přesto si v něm Holík dokázal najít uplatnění.

Sice je pravda, že se mu už v dresu Devils nevedlo tak jako dříve, že ho zbrzdila zlomenina prstu a v Play-Off se nevešel ani do sestavy, nicméně i přesto všechno to byl hráč, který budil respekt.

Podle Patrika Eliáše byla právě absence Holíka jedním z důvodů, proč Devils vypadli hned v prvním kole s Carolinou, což mluví za vše.

Už když odehrál svůj závěrečný zápas v sezóně, věděl, že je poslední, ale nikomu nic neřekl. Normálně si sbalil věci a odešel jako by nic. Věděl, že to bylo naposledy, co ze sebe sundal propocené zápasové ribano, ale nechtěl, aby se z toho dělal zbytečný humbuk. Odešel bez slz, bez dojetí, bez aplausu… prostě po svém.

Až později prostřednictvím rozhovoru pro deník The New York Post oznámil: Končím! Je to definitivní. Každému kdo tohoto člověka znal, muselo být v té chvíli jasné, že je konec kariéry jednoho velkého hráče, jemuž nikdy nezáleželo na sobě, ale především na kolektivním úspěchu.

„Odcházím. Chci být každý den s rodinou. Byl jsem hokejista a nyní jsem manžel a otec“

                      zdůvodnil své rozhodnutí.

V NHL si získal respekt také tím, že si nebral servítky a vždy říkal to, co si opravdu myslí. Byl to výborný defenzivní hráč, což dokazuje i jeho celková bilance v tabulce pravdy – plus 115 bodů!

V NHL nastoupil borec s číslem 16 na zádech celkem k 1314 utkáním, v nichž vyprodukoval 747 bodů (326+421)

Po skončení aktivní kariéry chtěl Holík věnovat veškerý čas své dceři Hannah Marii, která propadla jezdecké vášni, takže s ní bude táta objíždět všechny jezdecké závody.

V současnosti se Holík věnuje svému blogu holikonhockey.com, kde publikuje své názory jak na aktuální dění v NHL tak na dění politické.

Je tam také řada zvukových nahrávek, kde Holík mluví o své sestře, jenž emigrovala nebo o svém otci Jaroslavovi, jenž nenávidí komunisty.

Mapuje také současnou situaci kolem českého hokeje, který už nemá tolik kvalitních hráčů jako dříve.

„Je to smutné, už nemáme hráče, kteří by se mohli stát v NHL hvězdami. Bohužel v Česku nedává stát na sport peníze,”

vykládá Holík, jenž vzpomenul také na zesnulého Václava Havla.

„Měl velký vliv na můj život a na život lidí mojí generace. Za komunismu byl několikrát vězněn, ale nikdy neustoupil ze svých názorů,” ocenil.

Velké množství prostoru se rozhodl věnovat také svému bývalému spoluhráči a stálici v dresu Devils Patriku Eliášovi.

„Začal jsem ho obdivovat, když jsem ukončil kariéru, protože ho může nyní více sledovat. New Jersey, za které celou dobu hraje už nemají tak silné mužstvo jako kdysi, ale Patrik pořád jede i když mu je už skoro 36 let. Stále je jedním z nejlepších bruslařů. Pro klub za ty roky udělal obrovský kus práce,“

ocenil Holík nejproduktivnějšího hráče v historii klubu.

Autor článku: Aleš Krajča

Čtěte také

Corey Crawford je Ďábel. Co Devils získali?

Pětatřicetiletý americký golman podepsal s Ďábly smlouvu na 2 roky v celkové výši 7,8 milionů amerických dolarů. Byl pravděpodobně tím nejlepším golmanem, kteří se na trhu s volný hráči (UFA) objevili. Pochytal více střel, než byl jeho očekávaný výkon a navíc se pod tuto hranici dostal za posledních šest let pouze jednou. Dvojnásobný vítěz Stanley …

Ďáble, co na to říkáš...?