Ďábelský web Czech & Slovak unofficial Fanpage
Vydané články
„Lou Lamoriello nám vždy připomínal, že je to zejména dobrá obrana, co v této lize vyhrává tituly. A úspěchy Devils z posledních dekád jsou jen důkazem, že věděl, o čem mluví. Svůj tým stavěl vždy odzadu, základním pilířem byl brankář. Když mě sem tak Lou přivedl a dal najevo, že právě ve mně vidí ten základní stavební kámen pro přestavbu týmu, byla to pro mě ohromná pocta.“
Těmito slovy vzpomínal minulé úterý Cory Schneider na léto roku 2013, kdy byl během vstupního draftu NHL nečekaně vyměněn z Vancouveru do New Jersey, a započal tak novou kapitolu ve své profesionální kariéře. Jeho úkol v novém působišti byl zcela zřejmý. Jen těžko si však lze v hokejovém prostředí představit něco náročnějšího. Měl postupně nahradit Martina Brodeura, klubovou ikonu, držitele většiny brankářských rekordů NHL, mnoha trofejí, včetně těch nejcennějších, a pravděpodobně nejlepšího gólmana historie.
Nyní, s odstupem více než dvou a půl roku, můžeme bezpečně říci, že ryšavý Američan se této role zhostil na výbornou. Schneider se stal u Devils nezpochybnitelnou jedničkou, v individuálních statistikách se zabydlel v absolutní ligové špičce a vůbec poprvé v kariéře je jeho jméno se vší vážností skloňováno ve spojitosti s Vezina Trophy, oceněním pro nejlepšího brankáře sezony.
V tomto dvoudílném speciálu se na toto téma zaměříme blíže. V dnešním, úvodním díle se vydáme po stopách Coryho kariéry a připomeneme si, jak se současná hvězda Devils vyšvihla z univerzitních soutěží až mezi elitu nejlepší hokejové ligy světa. V 2. díle, jenž přineseme v pondělí, pak za pomoci základních i pokročilých brankářských statistik nabídneme podrobnou analýzu jeho letošních výkonů, porovnáme je s konkurencí a odhadneme, jaké jsou Schneiderovy reálné šance na zisk v současnosti nejprestižnější brankářské trofeje.
Cesta do velkého hokeje
Rodák ze státu Massachusetts projevoval sportovní nadání od malička. Vedle hokeje hrál závodně také fotbal a baseball, jenž mu vydržel ještě po celou střední školu. Až s příchodem na univerzitu se začal soustředit plně na hokej. Nastoupil na Boston College, stejnou univerzitu, na níž graduovali např. spoluhráč Stephen Gionta i jeho starší bratr a někdejší hvězda Devils Brian, útočník Rangers Chris Kreider či současný tahoun Calgary Johnny Gaudreau. Až po ukončení studia a získání titulu v oboru finance tak Schneider v létě roku 2007 vstoupil do organizace Vancouveru, který ho o 3 roky dříve draftoval v 1. kole.
První 3 sezony profesionální kariéry strávil převážně v AHL v celku Manitoba Moose. Do týmu Kosatek, jenž v té době patřil do nejužší ligové špičky, nahlédl jen v 10 utkáních. Na farmě se však prezentoval skvělými výkony. V sezoně 2008-09 dovedl tým až do finále AHL a získal trofej pro nejlepšího gólmana sezony (Aldege “Baz” Bastien Memorial Award) i trofej pro gólmana týmu s nejnižším počtem obdržených branek (Harry “Hap” Holmes Memorial Award).
Po třetí sezoně v nižší soutěži se tak konečně dočkal povýšení do hlavního týmu Canucks. Původně měl jen krýt záda Robertu Luongovi, avšak také díky nepříliš vyrovnaným výkonům zkušenějšího kolegy dostával stále více příležitostí. Ve své třetí sezoně u Canucks, ve zkráceném ročníku 2012-13, již odchytal více utkání než Luongo, a nad dalším setrváním této stálice kanadské reprezentace v Britské Kolumbii se tak začala stahovat mračna. Celý hokejový svět očekával jediné – Luongo bude vytrejdován a Schneider se definitivně stane jedničkou Canucks. Avšak vedení týmu se nepodařilo s žádným klubem dohodnout na podmínkách Kanaďanovy výměny a ponechat si oba špičkové brankáře si nemohlo dovolit. Jako blesk z čistého nebe tak během draftu 2013 přišla výměna do New Jersey.
Mezi elitu
Tehdy sedmadvacetiletý Schneider se tak najednou ocitl v organizaci vedle jednoho ze svých dětských idolů. Martin Brodeur měl před sebou poslední rok kontraktu, a o budoucí pozici mladého brankáře tak měla rozhodnout hned první sezona. Ročník 2013-14 se Devils nepovedl, podruhé po sobě nepostoupili do playoff a legendární Brodeur, jenž sezonu začal jako první brankář, již svoji formou nepřesvědčil. Stabilní a kvalitní výkony Coryho Schneidera, jenž v průběhu sezony dostával opět více a více příležitostí, byly naopak jednou z mála věcí, jež bylo možné po sezoně označit za pozitivní. Všem tak začínalo být pomalu jasné, že v New Jersey se blíží konec jedné éry. A skutečně. Dvaačtyřicetiletý Brodeur po sezoně nedostal od Devils nabídku nové smlouvy, a jeho hráčské působení v klubu se naplnilo.
Minulou sezonu tak Schneider vůbec poprvé v kariéře zahájil jako jasná týmová jednička a hned v úvodu stanovil nový klubový rekord, když nastoupil do 20 zápasů v řadě. A přestože se Devils ani v tomto ročníku nedokázali probojovat do vyřazovacích bojů, Schneider byl ten poslední, koho by za to fanoušci mohli vinit. Právě naopak. Šesté místo v lize v úspěšnosti zásahů (92,5 %), průměr obdržených branek 2,26 na zápas a 5 čistých kont daly jasně najevo, že o budoucnost mezi tyčemi už v New Jersey nemusí mít obavy. Schneider nadchnul zejména stabilitou svých výkonů, jistotou při zásazích a ohromnou výdrží. Jen Jonathan Quick a Braden Holtby nastoupili během sezony do více zápasů. Fanoušky v Prudential Centre pak často zvedal ze židlí fantastickými zákroky, jimiž doháněl k zoufalství nejednoho soupeře. Nebýt příliš nízkého počtu vyhraných zápasů (26, mimochodem jen o 1 víc, než stihl Schneider v dosavadním průběhu letošního ročníku), padalo by jeho jméno v konverzacích o favoritech Vezina Trophy s největší pravděpodobností již loni. Týmový úspěch v podobě výher, jak si přiblížíme v 2. díle tohoto článku, je totiž také jedním z důležitých faktorů při udělování slavné brankářské trofeje.
Pokračování příště…
V pozici nesporné jedničky vstoupil Cory Schneider také do právě probíhající sezony. A opět si v ní vede skvěle. Ve všech významných brankářských statistikách se pohybuje mezi elitou soutěže a zejména díky němu existuje pro New Jersey stále velmi slušná šance na účast v playoff. Bližší pohled na Coryho výkony v letošním ročníku NHL vám nabídneme v 2. díle tohoto speciálu, který vyjde v pondělí 22. února. V pokračování provedeme analýzu základních i některých méně známých pokročilých statistik Coryho Schneidera z letošní sezony. Tato data porovnáme s ostatními brankáři, jejichž jména jsou v současnosti nejčastěji skloňována ve spojitosti s Vezinovou trofejí, a na základě tohoto srovnání se pokusíme odhadnout Coryho šance na zisk ocenění. Nezapomeneme přitom vzít v potaz také jiné, především týmové statistiky, jež při udělování slavné trofeje hrávají důležitou roli. Sledujte proto i nadále náš web a facebook!
Na závěr 1. dílu přikládáme ještě pár zajímavostí a také tabulku dosavadních statistik Coryho Schneidera za celou jeho profesionální kariéru.
- Na otázku, zda měl jako dítě nějakého brankářského idola, Schneider odpověděl, že jako úplně malý sledoval nejraději Mikea Richtera. “Byl v té době nejlepším americkým gólmanem,” vysvětluje. S přibývajícím věkem se mu však stále více líbil styl Martina Brodeura a Roberta Luonga. Považuje tak za velké privilegium, že s oběma měl možnost zahrát si v jednom týmu. Zajímavé také je, že oba dva dokázal vytlačit z pozice jedničky.
- Číslo 35 nosí Schneider na zádech právě jako poctu Mikeu Richterovi, svému prvnímu brankářskému idolu.
- Po ukončení střední školy si Cory hrál také s myšlenkou pokračovat ve studiích na elitních univerzitách Harvard či Cornell. Nakonec si však vybral Boston College.
| sezona | tým | GP | W | L | OT | GAA | Sv% | SO |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2008-09 | VAN | 8 | 2 | 4 | 1 | 3,38 | .877 | 0 |
| 2009-10 | VAN | 2 | 0 | 1 | 0 | 3,80 | .915 | 0 |
| 2010-11 | VAN | 25 | 16 | 4 | 2 | 2,23 | .929 | 1 |
| 2011-12 | VAN | 33 | 20 | 8 | 1 | 1,96 | .937 | 3 |
| 2012-13 | VAN | 30 | 17 | 9 | 4 | 2,11 | .927 | 5 |
| 2013-14 | NJD | 45 | 16 | 15 | 12 | 1,97 | .921 | 3 |
| 2014-15 | NJD | 69 | 26 | 31 | 9 | 2,26 | .925 | 5 |
| 2015-16 | NJD | 48 | 25 | 17 | 6 | 2,04 | .928 | 4 |
Legenda: GP – počet odehraných her, W – výhry, L – prohry, OT – prohry v OT nebo SO, GAA – průměr obdržených branek na zápas (tj. 60 min), Sv% – procentuální úspěšnost zásahů, SO – počet čistých kont
Zdroje:
Ice & Fire blog
nhl.com
usahockeymagazine.com
Zdroj obrázku: nhl.com (Bruce Bennett)
