Peklo / Ohlasy / Nepamatuji si, že bychom takhle vyhrávali, říká jubilant Schneider

Nepamatuji si, že bychom takhle vyhrávali, říká jubilant Schneider

Houževnatost. To bylo první slovo, jež přišlo trenéru Johnu Hynesovi na mysl ve chvíli, kdy se ho novináři zeptali na včerejší utkání v Ottawě. Po právu. Ďáblové totiž nevzdali utkání ani za nepříznivého stavu, během závěrečných šesti minut smazali dvougólové manko a v nájezdech vybojovali již třetí výhru v řadě.

Způsobu vítězství, které se nerodilo snadno, si velmi považoval brankář Cory Schneider. Taky aby ne, když to pro něj byla jubilejní 100. výhra v kariéře:

“Nepamatuji si, že bychom v posledních sezonách takovéto zápasy vyhrávali,” řekl. “To nám přesně chybělo – popasovat se s nepříznivým stavem, vyrovnat, dotáhnout zápas do prodloužení či nájezdů a tam už ho neztratit. V posledních letech jsme přesně s tímhle měli problém, takže je skvělé, že se nám to teď daří a že zůstáváme ve hře o dva body až do konce,” uzavírá Schneider odkazem na 2 neslavné rekordy z posledních let. Jednak na sezonu 2013-14, kdy Devils prohráli všech 13 střetnutí, jež dotáhli do samostatných nájezdů, a jednak na období od prosince 2011 do včerejška, v němž Ďáblové pro změnu neuspěli ani v jednom z 16 venkovních duelů, které rozhodly nájezdy.

“Je to velké vítězství,” radoval se z úspěchu Lee Stempniak, jenž nejprve 31 sekund před koncem vyrovnal stav utkání na 4:4 a ve čtvrté sérii nájezdů backhandovým blafákem rozhodl o vítězství New Jersey. “Byl by úspěch odsud odvézt i jeden bod, ale hned dva…to je skvělý bonus. Nehráli jsme dnes tak dobře, soupeř nás v dlouhých úsecích přehrával a Cory to musel často zachraňovat. O to je však lepší, že zápas i tak dokážeme udržet a nakonec z něj vytěžit dokonce i ten bod navíc. Každá výhra je důležitá,” uzavírá hráč jenž si v zářijovém kempu vybojoval roční kontrakt a nyní se za něj odvděčuje veledůležitými zápisy. V neděli rozhodl o výhře na Rangers, když v prodloužení prostřelil Henrika Lundqvista, v úterý nahrál na vítěznou branku Adama Larssona a včera přidal rozhodující zásah v nájezdech.

O zlomovém okamžiku celého zápasu mají jasno jak kouč Hynes, tak Cory Schneider. Byla jím bitka mezi Jordinem Tootoo a Chrisem Neilem, již 7 minut před koncem třetí třetiny vyvolal paradoxně útočník Senators. Šestatřicetiletý veterán odehrál včera 900. utkání v NHL (všechna v dresu Ottawy), a možná i proto chtěl ke gólu a asistenci přidat i bitku, a zkompletovat tak v jubilejním zápase tzv. Gordie Howe hattrick. Duel dvou zkušených “zlých mužů” skončil nerozhodně, když je po několika úderech na obou stranách rozdělili rozhodčí.

“Něco to s námi udělalo,” říká k momentu Schneider. “Zrovna nás v tu chvíli zatlačovali a Neilově formaci se dařilo. Toots tak jeho výzvu vyslyšel a byl z toho jeden z těch klasických kvalitních soubojů, kdy proti sobě stojí dva chlapi, kteří oba dobře vědí, co dělají. Moc si vážíme, co Tooter pro tým dělá. Dnes dal důležitý gól (na 2:1 – pozn. redakce) a pak celý tým nakopl tímto soubojem.”

Podobně se vyjadřuje také John Hynes:

“Díky té bitce se nám podařilo nastartovat obrat” soudí o momentu nový lodivod New Jersey. “Pak se přidal ještě důležitý gól Adama Henriqua a ten nás hodně povzbudil, neboť na vyrovnání zbývalo stále ještě dost času.”

“Napoprvé jsem ho neslyšel,” vysvětluje sám Jordin Tootoo, proč těsně před soubojem odjížděl ke střídačce. “Je jasné, proč se chtěl poprat. Chtěl přece Gordie Howe hattrick. A já Chrise respektuji a navíc vím, že to týmu často dodá novou energii, tak jsem do toho šel. Nakonec myslím, že to pomohlo spíše nám,” míní Tootoo a závěrem přidává ještě vysvětlení své podivné gólové oslavy. Po tom, co vstřelil v přesilovce branku na 2:1, začal mávat pokrčenýma rukama, jako by měl krátká křídla: “Byl jsem včera u bratrance na večeři. Servíroval krocana, a tak jsem mu řekl, že jestli dám dneska gól, zatančím na oslavu jako krocan.”

K jinému důležitému momentu, jenž pro Devils znamenal zbytečnou komplikaci, se vyjádřil jeho hlavní aktér Stephen Gionta. Ten na konci prostřední části přehnal odvetu za krosček Marka Borowieckiho, a ottawského obránce nevybíravě bodl holí do slabin. Vysloužil si za to pětiminutové vyloučení a trest ve hře.

“Viděli jste to sami ze záznamu. To se prostě nesmí stávat,” kál se po zápase Stephen Gionta. “V první řadě se za ten zákrok chci omluvit Markovi. Vybuchl jsem, což se nesmí stávat. Mrzí mě také, že jsem potopil své spoluhráče, a jsem moc vděčný, že to pak za mě dokázali alespoň výsledkově napravit,” sype si útočník Devils popel na hlavu za to, že v následné přesilovce se Senators poprvé v zápase dostali do vedení. Zatím není jasné, zda Giontův zákrok povede ještě k dodatečnému potrestání od vedení ligy, ale podle všeho ho čeká minimálně disciplinární slyšení. Mark Borowiecki, jenž svým nepotrestaným krosčekem Giontu vyprovokoval, zápas bez problému dohrál.

“Kdokoliv Steva zná, tak ví, že je to asi nejméně zákeřný člověk na světě,” zastává se hříšníka Cory Schneider. “Samozřejmě toho bude litovat, ale takový moment čas od času potká každého nás. Uvidíme ještě, co na to řekne liga, ale rozhodně má Steve naši plnou podporu. Víme, že on by udělal to samé.”

zdroj: Fire & Ice blog

foto: nhl.com (Andre Ringuette)

Čtěte také

Ray Shero: Jednička draftu? Obrovská věc pro naši organizaci!

Devils měli draftovat z šestého místa. Na to, že budou volit jako první, byla šance pouze 8,5%. Štěstí ale tentokráte stálo při Ďáblech, kteří tak po pěti sezonách nezdarů mají cenu útěchy. A to pořádně velkou! Každý z týmů, které nepostoupily do play-off, měly šanci proskočit do první trojky. Ten nejhorší (Colorado) samozřejme největší, ten nejlepší (Islanders) …

Ďáble, co na to říkáš...?